Návštěva věznice Bytíz

Publikováno: 14.6.2022 Autor(ka): Zuzana Klimova

Návštěvou věznice Bytíz dokončil 8.ročník preventivní program Kam chceš dojit

Dne 9.6.žáci 8.ročníku dokončili preventivní program Kam chceš dojít, který je ve spolupráci s Policií ČR a vězeňskou službou zaměřen na prevenci užívání drog a minimalizaci kriminality.

V první části projektu se žáci formou přednášky dozvěděli o současných druzích a mutacích drog, o zjevných a i skrytých způsobech jejich distribuce a zneužívání a v neposlední řadě také o režimu v našich věznicích.

Následně jsme si přečetli pět dopisů od odsouzených za trestnou činnost v souvislosti s výrobou a distribucí drog. Žáci poté zapsali otázky pro konkrétní odsouzené, na něž dostali odpovědi formou krátkého videa.

Poslední částí byla návštěva samotné věznice a následná přednáška s diskuzí. Zde uvádíme několik reflexí našich žáků.

Dan, 8.A: 

Když jsme dojeli, věznice na mě působila depresívně, z celého areálu jsem měl divný pocit. 

Když jsme museli jít na kontrolu, jestli máme něco kovového, bál jsem se, protože jsem nevěděl, jak to funguje. 

Prohlédli jsme si většinu areálu, nejvíce smutný byl pohled na celu, cela byla malá a neútulná. 

Návštěvní místnost byla zajímavá, bylo tam hodně kamer, každá na jedno sedadlo. Cela s nízkou ostrahou vypadala lépe, měli normální postele, stůl, okno, skříňku. Také se nám ukázal psovod se psem, pes uměl hodně povelů a poslouchal. Celkově návštěva věznice byla zajímavá. 

Natálie M., 8.A: 

Návštěva věznice byla hezká, ale doprovázená zvláštním pocitem, že ti lidé, co tam jsou, nemohou odejít jako my…při prohlídce cely jsme všichni měli špatný pocit, bylo to, jako kdybychom byli někde v muzeu a nikdo tam nebydlel, ale pravda byla úplný opak. Pocit, že tam někdo bydlí, byl hrůzostrašný. Hrozné dusno a zvláštní zápach nás provázel po celou dobu vnitřní prohlídky střežené části. 

Myslím, že hodně z nás si návštěvou věznice Bytíz rozmyslela, jak bude pokračovat v životě… 

Natálie V., 8.A: 

Když jsem vstoupila do věznice, měla jsem divný pocit. Chvílemi jsem dokonce měla i strach. Myslím si, že je dobře, že škola dává možnost žákům vidět, jak to doopravdy chodí. Opravdu mi to otevřelo oči, teď už vím, že bych nikdy nikomu nepřála takový život. Je mi líto všech, co to prožívají.  

Tereza, 8.B 

Exkurze do věznice Bytíz se mi líbila, ale měla jsem z toho, co jsem viděla a slyšela, blbé pocity. Když jsem viděla, kde bydlí i ty nejméně trestaní vězni, chtělo se mi brečet a došlo mi, že je to místo, kam se nikdy nechci dostat. Jsem ráda za to, že jsem tam byla, protože jsem si uvědomila, že do vězení se dostat nechci, a budu dělat všechno pro to, abych se tam nedostala. Přednáška o návykových látkách mi ukázala, že návykové látky jsou doopravdy zlo. Že ta chvíle, kdy si to vezmete a je vám dobře, je vlastně nic oproti tomu, co můžete zažít, když drogy brát nebudete. Tento projekt bych hodnotila velmi kladně, protože si myslím, že potom, co jsem viděla a slyšela, si budu dávat hodně velký pozor, abych se nezapletla do kontaktu s návykovými látkami, a abych nemusela nikdy v životě jít do vězení.  

Linda, 8.B 

Dne 9.6. jsme byli ve věznici Bytíz v Příbrami. Prošli jsme si ubytování vězňů a viděli ukázku psovoda. Policisti nám také ukázali výstroj a výbavu zásahové služby. Když jsme procházeli ubytování vězňů s menší ostrahou a lehčími tresty, tak jsem čekala ubytování jiné. Překvapilo mě, že tam měli v podstatě vše, co potřebují. Potkali jsme tam i nějaké vězně a normálně slušně nás zdravili. Nebála jsem se. Ovšem potom jsme šli do druhé části věznice, kde už byla velká ostraha s plotem a lidi s velkými a špatnými tresty. Ani tady jsem se nebála, protože tam bylo hodně ostrahy. Když jsme však vešli do ubytování pro tyto vězně, tak jsme se necítila dobře. Měla jsme pocit, jako by to tam bylo strašně černý. Když jsem viděla ty pokoje, tak byla moje první myšlenka, že bych tam nevydržela ani 24 hodin, natož několik let. Na dveřích byly zámky a jen malá okénka pro ostrahu, aby mohli vězně kontrolovat a dávat jim jídlo. Paní, která nás prováděla, říkala, že zde jsou vězni, kteří se třeba nechovají dobře anebo udělají nějaký průšvih. Jsou zde pak na 20 dní. V tu chvíli jsem věděla, že se nikdy do vězení dostat nechci. Nevydržela bych to ani pár hodin, natož tam být zavřená déle. Musí to být obrovská zátěž na psychiku člověka a myslím si, že normální slušný člověk by to nezvládl. Díky tomuto projektu jsem se ještě více utvrdila v tom, že se nikdy nechci dotknout drog a jiných návykových látek. Je to ztráta času a člověk si tak zkazí život. Vím, že nemá cenu snažit se zapadnout mezi lidi, kteří něco takového berou. Spíše je dobré se držet dál od nich i od všech takových látek. Myslím si, že to pro nás pro všechny bylo naučné a doufám, že jsme si všichni vzali do budoucna to, že se nikam do takových míst jako je věznice, dostat nechceme, a že se všichni budou držet dál od těch špatných věcí a drog.  

 Ondra, 8.B 

Dne 9.6. jsme navštívili věznici Bytíz v Příbrami. Žákům to mělo vzkázat to, aby se vydali správnou cestou. Při exkurzi nás prováděli pracovníci po vězeňském areálu. Cítil jsem se divně, protože jsem před tím nikdy nebyl ve vězení. Měli jsme možnost vidět policejní psy a zeptat se na pár otázek. Také nám své vybavení ukázala zásahová složka. Před celým výletem jsme měli 2 programy. Četli jsme dopisy různých vězňů a zaměstnanci z vězení přijeli do březnické školy, a popovídali nám o různých věcech ohledně vězení. Mně se výlet velmi líbil a myslím si, že to bylo originální. Ondra 

 Lukáš N., 8.B 

Dne 9.6. jsme byli na exkurzi ve věznici Bytíz u Příbrami. Připravili si pro nás velmi zajímavý program. Bylo to velmi zajímavé a zároveň hodně poučné. V předešlých měsících jsme měli návštěvu z vězení i u nás ve škole. To taky bylo pěkné, ale nepůsobilo to na mě tak, jako přímo ve věznici. Bylo dobré se tam podívat, ale sám jsem přišel na to, že jsem rád za svůj život a v životě se tam nechci dostat.  

Dominik, 8.B 

Odnesl jsem si respekt. Odnesl jsem si, že nikdy nemám brát drogy. Odnesl jsem si velký strach a špatný pocit.  

Leoš, 8.B  

Dne 9.6. jsme navštívili věznici Bytíz u Příbrami. Tento zážitek snad nikdy nedostanu z paměti. Bylo to velice naučné a dozvěděl jsem se spoustu nových věcí. A vím, že si nesmím zahrávat se záklonem - mohl bych skončit jako někteří lidé. Tento zážitek mi dává pocit, že je velice jednoduché propadnout třeba drogám a už je těžké se z této závislosti dostat. Leoš 

Fanda, 8. B 

V první fázi projektu k nám do školy přišli vyprávět a povídat o práci v protidrogové četě a o tom, co nás v další fázi projektu bude čekat. V druhé části jsme psali dopisy vybraným vězňům. V třetí části k nám přišli povídat o příbramské věznici Bytíz a pustili nám video, kde jeden vězeň odpovídal na otázky, které jsme položili. Ve čtvrté fázi jsme vyrazili na velmi zajímavou exkurzi do věznice Bytíz, kde nás provedli a velkou část ukázali. Šli jsme se podívat na práci psovoda a zásahovkáře. Pak jsme šli do ubytovny, kde jsou odsouzení s nízkou ostrahou, a pak jsme šli do vezení se střední a zvýšenou ostrahou. Šli jsme, kam chodí návštěvy a pak do cel, kde jsou vězňové, kteří “zlobí”. A pak zpět.