Bajka O líné sově (autor: Libuše Fořtová)

Publikováno: 27.2.2019 Autor(ka): Miroslav Bělka

O líné sově (bajka)

autor: Libuše Fořtová (7. A)

Bylo brzy ráno, když se všichni ptáci vzbudili. Až na jednoho. V korunách stromů se líné sově zdály překrásné sny o slávě. V noci ani nevylétla na lov. Jejím sousedem byl skřivánek, který každý den pilně pracoval jen proto, aby se sově zalíbil. Ta toho ale zneužívala.

Každý den skřivánek vstával za svítání, aby sovu ušetřil práce. Živil se zpěvem a každé ráno vyzpěvoval v koruně stromu za doprovodu ostatních zpěváčků. Večer sově po dlouhém dni plném práce nosil potravu a zůstával u ní až do noci. Splnil jí každé její přání, ba i skoro nemožné. To sově ale bylo málo, a tak skřivánka vyhodila. Že se o ni nedobře staral, vyprávěla poté každému, koho potkala.

Skřivánek byl nešťastný a neustále prozpěvoval smutné písně. Sova zůstala sama a už se začínala nudit. „Kdybych byla slavnou, mohla bych si najmout služebné a nemusela bych ani vstávat z postele, protože bych byla bohatší než straka,“ řekla si sama pro sebe. A tak vylétla až do koruny stromu, kde se konalo divadlo, a představila se hledišti jako operní soví zpěvačka a spustila. Její příšerné skřehotání se nedalo poslouchat a diváci už začínali mít obavy o svůj sluch. Volali na sovu, ať už přestane. Ale sova si umanula, že bude zpěvačkou a že ji nikdo nepředčí.

Té noci se přede všemi vsadila, že umí zpívat nejlépe a s žertem dodala: „Pokud tomu tak není, tak ať si ten, kdo je lepší než já, nechá můj dům a já pro něj začnu pracovat.“ V tu chvíli spustil svoji árii skřivánek a všichni se shodli na tom, že i kdyby zpíval falešně, je rozhodně lepší než sova.

 Skřivánek tedy dostal soví dům a ta pro něho začala pracovat jako kdysi on pro ni.

Není radno se vyvyšovat nad jiné.

                                                                                              Libuše Fořtová (7.A)