Dítě za školou, realita záškoláctví

Dítě za školou, realita záškoláctví

Víš, mami, dneska nám odpadla hodina a paní učitelka nás pustila dřív. Zítra máme ředitelské volno. Bolí mě břicho, nemůžu do školy. Byl jsem s rodiči v nemocnici. V pondělí nepřijdu, budou mi trhat zub. Některou z těchto vět už jste u svých dětí určitě slyšeli. Můžou to být věty pravdivé, ale také můžou krýt záškoláctví.

Ze školského zákona k záškoláctví

Školní docházka je u nás povinná a rodiče nebo jiní rodinní zástupci ji musí ze zákona zajistit. V případě, že se objevuje její porušení jsou na dítě nejprve uvaleny sankce a tresty, které mohou vyústit ve sníženou známku chování. Pokud záškoláctví i nadále pokračuje nebo je dokonce rodiči podporováno, a není zde snaha o nápravu, zasáhne v této věci stát a trest přechází na zákonného zástupce dítěte.

Kdy se může jednat o záškoláctví

Rodiče nebo učitelé často netuší, že je dítě záškolák. Jak vůbec poznat záškoláctví?

Když dítě:

• nechodí do školy s vědomím rodičů, tedy například, když si vyrazíte na výlet a dítě má být ve škole, nebo když dítě uvolníte ze školy, protože vás prostě ukecá, že se mu nechce.
• rodiče oklame. Většinou děti ráno před školou přesvědčí rodiče, že jim není dobře a rodiče je ze zdravotních důvodů omluví.
• uteče ze školy. Po zapsání přítomnosti odejde a spoléhá na to, že si toho nikdo nevšimne. Chodí jen na hodiny, které jej baví.
• odmítá školu a projeví se to především v jeho psychice. Důvodem mohou být obavy ze šikany nebo z obtížnosti učiva. Na vině ale může být i vážnější příčina, například deprese.
• nechodí do školy úmyslně, ale rodiče si myslí že ano.

Záškoláctví se týká všech

Pokud zjistíte, že vaše dítě je záškolák, zachovejte chladnou hlavu. Tuto informaci berte jako varovný signál, že se vyskytl problém, se kterým si dítě neví rady.

Odstranění příčin záškoláctví je dlouhodobý problém, který vyžaduje spolupráci všech zapojených. Každé dítě je jedinečné a nejde k němu přistupovat podle tabulek.

Nejenom při zjištění záškoláctví, ale všeobecně v přístupu k dítěti je potřeba snažit se dítě pochopit a přizpůsobit mu svá očekávání a nároky. Rozhodnutí nejít do školy je často impulzivní, které má řešit jednorázový problém. Pro dítě, ale není cesty návratu a nastupuje strach z prozrazení, dítě se dostává do svízelné situace, ve které mu není dobře a obává se výčitek rodičů nebo potrestání pedagogy.

Proč chodí za školu?

Pro odstranění záškoláctví je potřeba pochopit a odhalit důvod. Tím, že na dítě budete křičet a vyčítat mu a potrestáte ho, nic moc nevyřešíte.

Příčiny, které vedou k chození za školu a jaké jsou možnosti nápravy:

• strach z vysokých nároků a pocit neúspěšnosti, často jsou na vinně právě rodiče – nenuťte své děti do takových škol a k takovému zapojení na které nestačí nebo je mimo jejich zájem.
• obrana před šikanou nebo chybějícím zapojením do kolektivu – vhodná práce pedagoga, rodičů a dalších odborníků pomůže odstranit šikanu, nebo pomůže s rozvojem třídního kolektivu..
• problémy vyplívající z určitého handicapu, ať je to fyzické omezení, ADHD, poruchy chování nebo odlišný životní styl rodiny dítěte. 
• lehká manipulace s rodiči, kdy dítě nemá stanoveny pevné hranice výchovy a rodiče mu „na požádání“ vystavují omluvenky. Nastavení hranic a společná spolupráce rodičů se školou je v tomto případě jediným řešením.
• touha po dobrodružství, kdy záškoláctví je jednorázové a neopakuje se. Zde stačí pouze rozvor dítěte a rodiče. Zbytečná pozornost není žádaná, protože vyvolá nežádoucí efekt.

Cesta k nápravě záškoláctví

Ani samotná kontrola nebo dokonce samotné vodění dítěte do školy, mnohdy ani samotný trest nebývají účinným řešením, protože nejsou zaměřené na příčiny záškoláctví. Při nápravě v chození za školu je cílem udělat vše pro pozitivní změny v chování žáka.  Pokud ale máte podezření, že u dítěte jde o projev vážné psychické poruchy, vyhledejte včas odborníka a nesnažte se je řešit sami.

Pár rad pro rodiče

• spolupracovat s pedagogy a dalšími odborníky
• pozitivně motivovat dítě k návratu do školy
• přizpůsobit nároky možnostem dítěte
• oceňovat dítě za snahu a za překonání překážek
• přehodnotit výchovné postupy v rodině
• nacvičovat s dítětem správné reakce

Pár rad pro učitele

• spolupracujte s rodiči, metodikem prevence, školním psychologem
• nebojte se vyzkoušet odborné programy zaměřené na řešení
• plánujte dlouhodobá opatření, aby se situace neopakovala
• spolupracujte s dítětem při návratu do třídy
• k vyřešenému případu se již nevracejte a projevujte důvěru.
• využijte sebereflexe a předchozí špatné zkušenosti s žákem vymažte a začněte znova.

Tohle určitě nefunguje

• přílišné trestání dětí, spojí si totiž školu s negativními zážitky a budou se jí ještě více vyhýbat
• nedůslednost při výchově
• nejednotnost ve spolupráci všech zapojených
• poukázání na konkrétního viníka, raději s dětmi proberte, proč je škola nudí a co by rády změnily

Kde najít pomoc

Máte podezření, že máte ve třídě nebo v rodině záškoláka? Nebojte se vyhledat pomoc, nejdostupnější a nejrychlejší je promluvit si s druhou stranou, tzn. s rodiči nebo třídním učitelem popř. se školním metodikem prevence. Pokud již máte tyto možnosti vyčerpané obraťte se na školního psychologa nebo na některé ze středisek výchovné péče.

Madio