Jak motivovat své děti

Jak motivovat své děti, aniž byste na ně křičeli

Téměř každý rodič občas křičí na své děti. Pokud se však z křičení stane způsob, jakým se snažíte dosáhnout požadovaného chování a svých očekávání, výsledky mohou být velmi negativní.

Pokud na dítě často křičíte, začne „filtrovat“ a přestane vás poslouchat, ale zároveň se začne prosazovat a prezentovat křikem. Jak tedy motivovat dítě, aniž byste museli zvyšovat hlas?

Jasně stanovte, co od něj očekáváte

Abyste se v budoucnu vyhnuli křičení, předem stanovte jasná pravidla a očekávání. Ujistěte se, že je děti chápou správně a rozumí jim.

„Při vyvozování důsledků buďte vždy konzistentní, aby děti chápaly, že pravidla mají svůj význam a hodnotu,“ říká Kara Thomas, máma a předškolní učitelka ze Shawnee v Kansasu.

Pokud jsou rána problémová, nastavte pravidla všech členů rodiny tak, aby probíhala jednodušeji. Vypěstujte návyky, díky kterým bude dětem jasné, co mají dělat.

Nastavte pravidla tak, aby se děti oblékly, nasnídaly a sbalily si školní tašky dříve, než si zapnou televizi, tablet nebo telefon či jinou elektroniku. Pokud dítě nedodrží tato pravidla, bude mu daná elektronika odejmuta na celých 24 hodin.

Podobně si můžete nastavit večerní ukládání. Vysvětlete svým dětem, jaké chování ve vaší rodině nemůžete akceptovat (bitvy, údery, neuctivost) a jaké důsledky vyplynou z toho, když tato pravidla budou porušovat.

Pokud nějaké pravidlo poruší, nebo bude odchod do školy problematický, budou vědět, jaké důsledky z toho vyvodit, protože jste je na to předem připravili.

Vůbec nebude třeba zvyšovat hlas, protože pravidla jsou jasná a děti vědí, co je čeká v případě jejich porušení.

Uplatňujte pozitivní povzbuzování

Každý ví, že ten, kdo dostane negativní hodnocení, se začne cítit nepohodlně a špatně, zatímco člověk, který má pozitivní zpětnou vazbu, porozumění a podporu si bude více důvěřovat a celkově bude mít lepší postoj.

Snažte se děti co nejvíce podporovat a pozitivně povzbuzovat. Pokud je třeba zřídit nápravu, zkuste dítěti poradit, nebo ho o něco požádat klidným a pozitivním způsobem. Určitě dosáhnete lepších výsledků, než kdybyste na něj křičeli.

Uvědomte si příčiny

Pokud si uvědomujete, že na děti křičíte mnohem více, než byste chtěli, popřemýšlejte nad vašimi důvody. Pospícháte? Jste frustrovaní? Potřebujete si odpočinout?

Někdy si ani neuvědomíme, že křičíme příliš často. Požádejte partnera nebo přítele, ať na tom spolu s vámi zapracuje a upozorní vás, abyste uklidnili a vyřešili situaci jinak než zvýšeným hlasem.

Pokud jsou vaše děti starší, můžete o spolupráci a pomoc požádat je. Navrhněte jim, aby vás upozornily pokaždé, když „spustíte“ svůj monolog.

Předem si promyslete, jak byste mohli reagovat v některých situacích. Když si dítě nechce obout boty, vyzvěte ho zjistit, kdo z vás to dokáže udělat rychleji.

Pokud pociťujete nutkání křičet, odejděte do vedlejší místnosti a vykřičte se z toho, co byste jinak chtěli zařvat z plných plic. Pomůže vám to zchladit si hlavu a řešit situaci klidněji a pozitivněji.

S dítětem se předem dohodněte, jak budete nechtěné chování postihovat. Když bude třeba, uplatněte důsledky, aniž byste zvýšili hlas.

Předem upozorněte

Někdy nás před hádkou dokáže ochránit obyčejné upozornění, které ve správnou chvíli směřujeme k dítěti. Klidným hlasem mu řekněte, že za pět minut půjdete z hřiště domů.

Dítěti tak poskytnete prostor k tomu, aby se připravilo na odchod a rozhodlo se, jak reagovat. Když přijde čas odejít, vyzvěte dítě na odchod.

Další šance a zbytečné prodlužování odchodu způsobí, že dítě vaše požadavky nebude brát vážně a vy budete frustrovaní a opět si budete vydobývat poslušnost a respekt křikem.

U dětí je klíčovým pojmem právě konzistentnost – bez ní děti nechápou význam pravidel. Konzistentně vyvozujte důsledky za jejich porušování.

Nebojte se požádat o pomoc

Jednou z možností, jak se dá vyhnout křiku, je požádat dítě, aby vám pomohlo problém, kterému čelíte, vyřešit.

Pokud čekáte návštěvu, ale máte doma jako po výbuchu, můžete začít křičet a přikázat dětem, aby si uklidily, nebo jim můžete tuto situaci předestřít jako problém, který spolu potřebujete vyřešit.

„Za 30 minut mají přijít naši přátelé, ale po celé podlaze jsou rozházené hračky. Co s tím uděláme?“

Pokud očekávané řešení nabídne vaše dítě, může se stát, že samo začne uklízet a vy nebudete vůbec muset zvýšit hlas. Pokud nenabídne řešení, které jste od něj očekávali, řekněte mu, co od něj očekáváte a dbejte na to, aby to udělalo.

Buďte chápaví

Jako rodiče velmi často zapomínáme, že naše děti jsou opravdu děti. Jejich chování nemusí být za každých okolností perfektní ani racionální. Nemusí se vám se vším svěřit, mohou být příliš vyčerpané, frustrované či smutné.

Vše, co jsme uvedli (a mnoho dalších věcí) může být důvodem jejich řádění nebo zapomínání, co je třeba dělat. Snažte se pochopit své děti a akceptovat jejich pocity.

Vyslechněte si, jak se jim daří ve škole, jak se mají jejich kamarádi, jak vycházejí se sourozenci. Samotné rozhovory o jejich pocitech a upevňování vašeho vztahu vám pomohou motivovat děti, aby vás v budoucnu vyslechly a poslechly.

Každý člověk dělá chyby (i mámy a tátové!) a někdy zvyšuje hlas. Snažte se však udržovat disciplínu pozitivním a klidným způsobem. Vaše děti budou následovat vašeho příkladu a podobně budou řešit vlastní konflikty a frustrace.

Zdroj: creativechild.com, Zpracoval: Skvelyrodic.cz