Komunikace

Základní komunikační dovednost

O komunikaci již bylo napsáno mnoho knih. Existuje nespočet pravidel o tom, jak správně komunikovat.

Dnes se chci vrátit k základům.

Chci vám na praktických ukázkách předvést, jak mocné je něco tak jednoduchého jako poděkování.

Naši rodiče nás učili, že máme děkovat. Prý je to slušné. Takže náš vlastně naučili, že děkujeme kvůli druhým.

Řekli nám plnou pravdu ? Ne. Oni totiž zapomněli, že poděkováním pomáhám nejvíce sobě.

Dokud děkujeme kvůli druhým, neděkujeme z plného srdce. Pokud je poděkování projevem vděčnosti, začne léčit.

Vzpomeňte si, jak vám bylo, když vám někdo poděkoval. Skutečně poděkoval. Pokud jste si dovolili to poděkování přijmout, zahřálo vás u srdce. Cítili jste, že jste důležití a cenní. Že to, co jste udělali, mělo smysl.

A vzpomenete si, jak jste se cítili, když jste upřímně poděkovali? Možná jste pocítili, jak mezi vámi dvěma vzniklo něco nového. Jako by se vytvořilo pouto blízkosti, ve kterém se oba můžete cítit lépe.

    Poděkování může být účinný nástroj na to, jak se dostat do stavu celistvosti. V tomto stavu najdete smysl svého života a pak je vše ostatní daleko jednodušší.

    Můžeme se bát poděkovat. Když řeknu: „Děkuji,“ vydávám se tomu druhému tak trochu na milost a nemilost. Ano. Pokud spolu bojujete, váš ústupek může druhá strana považovat za slabost a zneužít jí. Ale možná že poděkováním můžete boj změnit na spolupráci.

    Pokud se boje nechcete vzdát, nikdy neděkujte. Ono totiž někdy stačí jedinkrát ze srdce poděkovat a boj pak už nemá šanci. Řeknu to ještě jinak: Pokud nechcete poděkovat, možná si přejete žít dále v boji.

    Hlavní je ale to, že poděkováním pomáhám sobě i tomu druhému. A pak můžeme spolu žít v míru a přitom být rozdílní. Ať už chcete změnit svět nebo už dokonce víte, že svět můžete změnit jen změnou sebe, Terapie vděčností může změnit k lepšímu nás všechny.

Meditace - poděkování sobě

    Jaké to bude, když poděkujete sami sobě?

Zkuste si zavřít oči. Pokud se cítíte lépe s očima otevřenýma, nechte je otevřené. Dejte si ruku na srdce a zkuste ho procítit. Zkuste cítit to teplo, které dáváte svému srdci svou rukou, svou pozorností a možná i něčím jiným.

    Jestli chcete, poděkujte sami sobě. Poděkujte si za to, že jste dokázali přežít. Zdá se to samozřejmé, ale ve většině dob a míst světa přežilo jen málo dětí. Vy jste dokázali narodit se v takovém místě a čase, že se přežití zdá snadné. Poděkujte si za to.

    Poděkujte si za to, že jste dokázali se svým životem udělat (aspoň) to, co jste udělali. Ti, kteří se mají rádi, si rovnou poděkují za to, že se svým životem udělali to nejlepší, co dovedli.

    Poděkujte si za to, že jste přebrali zodpovědnost za svůj život. Je mnoho lidí, kteří za to, co se jim děje, obviňují druhé. Vy možná ještě trochu také. No a co! Hlavní je, že jste začali přebírat zodpovědnost za svůj život. Víte, jak moc tím ulevujete celému světu?

    Uvědomte si ten rozdíl: Člověk, který své problémy odmítá a hází na druhé. Zatímco Vy patříte mezi ty, kteří začínají své věci řešit. A možná třeba už jste dokonce i dospěli do stadia, kdy ulevujete i druhým. Nikoliv tím, že byste za ně přebírali zodpovědnost. Ale tím, že vidíte svou část v tom, co trápí druhého.

    Poděkujte si za to.

    Pozvěte si k sobě tu nejkrásnější část sebe. Pozdravte ji. Poděkujte ji za to, že ji máte. Pokud jste o ní dosud nevěděli, tím spíš poděkujte. A pokud nevěříte, že ji máte, zkuste poděkovat dopředu. Uvidíte, co to udělá.

MUDr.Martin Daniel