Mládež a porno

Mládež a porno.

Roste počet závislých, hrozí jim pokřivená sexualita a psychické problémy

Porno není zlo

Samo o sobě není na pornografii nic špatného, jde o to, kdo ji sleduje. Pro dospělé se zdravými návyky mohou být lechtivé filmy příjemným příležitostným okořeněním partnerského soužití. V uvadajícím sexuálním životě páru mohou zažehnout novou jiskru a být zdrojem inspirace.

Jenže když jste teenager (nebo dokonce dítě), o sexu a sexuálním životě toho moc nevíte a vlastní zkušenosti nemáte, snadno pornu propadnete. „Pornografie není ani v případě mladých vyloženě problémem sama o sobě, ale může se jím stát, pokud poskytuje pokřivený nebo nereálný pohled na intimitu a sex,“ varuje Ladislav Dékány, adiktolog a odborný garant Národní linky pro odvykání.

Kvůli sledování porna můžou mladí snadno nabýt dojmu, že pokud nemáte penis gigantických rozměrů, silikonová ňadra a neovládáte gymnastiku, nebude váš sexuální život stát za nic. Důsledkem je pak nedostatek sebevědomí a nereálné nároky na případného budoucího partnera. To je ale jen jedno z mnoha úskalí.

Sprosté filmy se mohou stát pro člověka stejně návykové jako alkohol, drogy či cigarety. Jsou totiž určitou formou úniku před starostmi, trápením, nudou i stresem ve škole. „Přinášejí uvolnění a okamžitý přísun dopaminu, čímž pomáhají od pocitů frustrace, úzkosti, samoty nebo méněcennosti,“ dodává Dékány. A právě teenageři takovému lákadlu snadno podlehnou. Jen těžko rozklíčují, že jde o úlevu krátkodobou, která ve výsledku příčinu trápení jen maskuje, nikoli řeší.

Proč roste závislost u dětí

Mladý mozek není na tak intenzivní podněty připraven, proto jsou děti a mládež mnohem náchylnější k vytvoření si závislosti. „Pornografie představuje takzvaný supranormální podnět, jenž nadměrně stimuluje mozek. Ten ve výsledku produkuje celou řadu hormonů, díky nimž se cítíte dobře. Jelikož se ovšem vylučují v nadměrném množství, mohou způsobit, že se člověk k pornografii vrací stále častěji kvůli pozitivním pocitům, které má s jejím sledováním spojené. Postupně si tak vytvoří návyk, jenž se časem může vymknout kontrole a přerůst v kompulzivní chování, zjednodušeně závislost. Toto je problematické obzvláště v dětském věku, kdy se mozek teprve vyvíjí,“ varuje Lupton.

A tahle závislost umí napáchat stejné škody jako každá jiná - roztěkanost, nervozitu, podrážděnost, když jste odstřihnuti od zdroje potěšení, vytěsnění většiny jiných aktivit a povinností, jen abyste mohli ke své droze. Nemluvě o tom, že takové děti vyrůstají s nereálnými představami o partnerství, takže pak mohou mít v této oblasti celoživotně problémy.

Jak s dětmi mluvit o pornu

Nejlepší je samozřejmě prevence a tou je v tomto případě komunikace. Nedělejte ze sexu jako rodič tabu nebo něco ošklivého a zakázaného, mluvte o něm i s malými dětmi (byť jazykem přizpůsobeným jejich věku). Odpovídejte na jejich otázky, i když vám nejsou příjemné. Jen tak můžete předejít tomu, že bude dítě hledat informace jinde, tedy klidně i v pornu.

Zároveň ale nebuďte naivní, dřív nebo později se s pornografií vaše ratolest nejspíš setká, jde jen o to, aby jí nepropadlo. „Je dobré s dětmi o důvodech mluvit, nezakazovat, neodsuzovat, ale vysvětlovat rozdíly mezi reálnými prožitky v přirozeném intimním v životě a těmi hranými v pornografii. Pokud s dětmi mluvíme nejen o sexu, ale i o pornografii, může pro ně být jednodušší se nám svěřit, když na internetu narazí na něco pro ně šokujícího v této oblasti,“ radí Zuzana Hrzalová, ředitelka Národní linky pro odvykání, která působí také jako intervizor na Lince bezpečí.

Zjednodušeně řečeno, lékem na všechny tyhle trable je otevřená komunikace a důvěra mezi dětmi a rodiči, kterou je potřeba neustále budovat a posilovat. Aby dítě vědělo, že se může na cokoli ptát a nedostane vynadáno, ale odpověď. Že nemusí nic tajit a neexistuje téma, které by bylo tabu.