Několik rad na ochranu před kyberšikanou

Několik rad na ochranu před kyberšikanou

Rady pro děti a mladé lidi

 Vždy respektujte ostatní.

Buďte opatrní na to, co říkáte a jak by to na adresáta mohlo působit. Někdy můžete adresátovi ublížit nebo urazit ho, i když jste něco takového vůbec neměli v úmyslu.

 Přemýšlejte, než něco pošlete.

Cokoliv pošlete, může se stát velmi rychle veřejným a může zůstat veřejným navždy.

 Nakládejte se svým heslem jako s vlastním životem.

Nechte si ho jenom pro sebe. Své telefonní číslo nebo osobní webové adresy poskytujte jen přátelům, lidem, kterým věříte.

 Nikdy nikomu neznámému nesdělujte své osobní údaje!

Uvědomte si, že vaše osobní údaje může kdokoli na Internetu zneužít a použít je proti vám.

 Nikdy nikomu neznámému nedávejte své fotografie, či fotografie své rodiny!

Nikdy si nemůžete být jistí, s kým na internetu komunikujete. Proto v žádném případě nikomu nedávejte své fotografie. Uvědomte si, jak je snadno rozeslat vaši upravenou fotografii na internet a jak vám to může ublížit.

 Braňte se útočníkům.

Naučte se bránit tomu, kdo vás obtěžuje. Pokud vás někdo neznámý opakovaně napadá, uráží či jinak obtěžuje, zablokujte jeho komunikaci. Na e-mailu, ICQ či Skype je to snadné. Pokud to nepomůže, obraťte se na Linku bezpečí.

 Nikdy se nemstěte nebo neopětujte podobný způsob komunikace!

 Schovejte si důkazy.

Naučte se, jak uchovávat záznamy zpráv, obrázků nebo on-line komunikací, které porušují zákon.

 Rozhodně o takovém problému informujte:

1. a) dospělého, kterému věříte nebo zavolejte na linku pomoci – např. na Linku bezpečí (800 155 555) nebo na Linku na pomoc dětským obětem tzv. internetové kriminality (800 155 155, pomoc@linkabezpeci.czTato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny , http://www.internethelpline.cz/),
2. b) správce konkrétního webu/služby - například moderátora či administrátora chatu, mobilního operátora apod.,
3. c) Vaši školu – učitele, výchovného poradce nebo koordinátora sociálně patologických jevů, kteří mají s řešením podobných problémů zkušenosti. Obdobné problémy mohou mít i někteří vaši spolužáci, ale bojí se o nich mluvit. Tím, že začnete řešit svůj problém, můžete vlastně pomoci i jim.

 Pokud zjistíte, že se něco takového děje někomu jinému, nebuďte nevšímaví.

Podpořte oběti, poraďte jim, co mají dělat. Pomozte jim šikanu nahlásit. Snažte se vcítit do situace obětí a přemýšlejte, jak byste se cítili, kdyby za vámi nikdo nestál.

Rady pro rodiče a pěstouny

 Vaše dítě může být jak oběť kyberšikany, tak její původce!

Buďte vnímaví.

Všímejte si, jak se dítě cítí potom, co použilo mobilní telefon nebo internet. Nepůsobí sklíčeně? Nemění se najednou jeho vztahy s přáteli? Tyto změny přitom mohou být nepatrné. Všímat si je důležité, protože ne každé dítě je ochotné o svých problémech hovořit. Ale vy své dítě dobře znáte a dokážete poznat, že něco není v pořádku.

 Mluvte se svými dětmi a sledujte, k čemu používají internet a mobilní telefon.

 Připomínejte svým dětem, aby se nemstily.

 Uchovávejte textové zprávy nebo záznamy online komunikace, které porušují zákon, jako důkazy.

 To, že se vaše dítě stalo obětí kyberšikany, byste měli nahlásit:

1. a) škole, do které vaše dítě chodí, protože kyberšikana se může týkat také dalších žáků školy, kteří se problém bojí nahlásit,
2. b) správcům internetové služby (například administrátorům chatu apod.),
3. c) policii (pokud je kyberšikana natolik závažná, že by mohla být klasifikována jako trestný čin).

 Nepodceňujte riziko, které kyberšikana představuje. Uvědomte si, kam až může kyberšikaná vést.

 Zdroje:

www.teachernet.gov.uk/publications

www.digizen.org

www.e-bezpeci.cz