Vychováváte rozmazlené dítě? Faktem je, že některé děti rozmazlené jsou

Vychováváte rozmazlené dítě? Faktem je, že některé děti rozmazlené jsou

 Když se narodí dítě, je to pro rodiče to nejcennější, co je mohlo potkat. Chtějí mu dát všechno, co potřebuje, a udělat z něj šťastného a úspěšného potomka. Někdy se však v tom snaží až příliš a jejich láska se změní v rozmazlování. Rozmazlované děti si na tento přístup rodičů rychle zvyknou, že dostanou vše, co si umanou. Jsou zvyklé na to, že se na ně vždycky usmívají a plní jim všechny jejich přání. To prakticky vždy vede jen k tomu, že budou sebestředné a neschopné přizpůsobit se reálnému životu.

Skutečná láska rodičů k dítěti znamená naučit ho, jak se o sebe má postarat samo. To znamená naučit ho, že v životě ne vždycky dostane vše, co si umane. Dítě potřebuje naučit se respektovat ostatní a dodržovat jistá pravidla.

Pokud chcete svému dítěti dopřát to nejlepší, naučte ho, jak se vypořádat s tvrdou realitou. Pokuste se dítěti přiblížit už v raném věku, že život není vždycky jednoduchý, ale že i tak se dají dokázat velké věci.

Vyrovnat se se smutkem malého dítěte a pohledy v kombinaci s nákupem oblíbené hračky, často podlehne snad každý rodič - rozmazlování začíná.

To nám přináší okamžitou úlevu, protože tuto nepříjemnou situaci v obchodě ihned zastavíme. Ale na tuto situaci pozor - dítě se naučilo manipulovat. A čím více se podvolíte, tím více vás dítě ovládá, místo toho, aby jeho chování bylo kontrolováno z vaší strany.

Nemyslím tím absolutní kontrolu, nejsem zastánkyně přísných disciplín a vojenské výchovy a absolutního naslouchání, ve kterém se dítě bojí rodičů, místo aby pochopilo, proč se něco (ne)dělá určitým způsobem.

Mám na mysli zdravé nastavení hranic, vedení dítěte k sociální inteligenci a posílení toho, aby druhý den snáze čelilo řadě drobných frustrací, protože se od rodičů naučilo, že si nemůže dělat, co si umane.

 Rozmazlování dítěte neprospěje nikomu

  „Milovat naše děti je základ, ale stejně důležité je vědět, že své děti můžete milovat, aniž byste měla pocit, že musí být vždy šťastné a spokojené. To prostě není přirozeným stavem člověka. Nikdo není šťastný a spokojený neustále.“

Z mého pohledu mnoho rodičů špatně chápe souvislost mezi láskou a štěstím dítěte. Efektivní rodičovství je emocionální, ale způsobem, který zahrnuje všechna spektra emocí a umožňuje dítěti cítit jak smutek, tak hněv a frustraci, když nedostane to, co si umane.

Ať už je vaše dítě nešťastné, protože nedostalo hračku, kterou chtělo, nebo jste mu vzali z rukou něco potenciálně nebezpečného, ​​je úkolem rodičů umožnit dítěti překonat tyto negativní emoce.

Všichni víme, že je těžké poslouchat plačící dítě. Neseďte vedle v obýváku u televize, nečekejte až se dítě uklidní. Dostaňte se do úrovně jeho očí a v klidu řekněte: „Vím, že je to pro tebe těžké, ale pláč a křik ti nepomůžou - tím si nezískáš, to co chceš.“

 Hlavně mu ničím nevyhrožujte, nevydírejte ho a samozřejmě jednejte bez fyzických trestů!

Například je v pořádku říct, že když dojí večeři, dostanete zákusek. Zákusek je dezert, tím ho naučíte i praktickému pořádku.

Pokud nedojí to, co jste chtěli, nedávejte dítěti dezert bez ohledu na to, jak moc pláče. Vysvětlete mu znovu, proč nemůže dostat dezert. Neublíží mu to, když nedostane konkrétní věc, co si umane. Ve výsledku vy nejste v žádném případě špatný rodič jen proto, že dítě pláče kvůli odepřenému bonbónu nebo hračce, kterou zrovna spatřil v obchodě.

Stanovení hranic ve výchově dítěte

Stanovení hranic je ve výchově opravdu velká dřina, ale stojí to za to. Ano, musíte si projít sto nekonečných záchvatů vzteku a nepříjemných situací, abyste dítě naučili, že všechno, co chce, prostě NEDOSTANE. Rozhodně je to lepší, než když dítě 20 minut brečí, podvolíte se a necháte ho dělat, o co žádá. Ano, budete se cítit hrozně!

Děti milují hranice. Hranice jsou zdravé, protože dítě se cítí bezpečněji, když ví, co může a co ne - tedy co může očekávat, když něco udělá nebo neudělá.

Výchova dětí není vůbec snadná a někdy musíte v očích vlastního dítěte působit i krutě. To je snad pro každou mámu nejhorší, když vidí dětské slzy.

zdroj: Článek vystihuje můj osobní názor na výchovu dětí a dále doporučení Mgr. et Mgr. Pavly Koucké, autorky článku: Proč své děti rozmazlujeme a jak se tomu vyhnout?, který byl vydán na webu ŠanceDětem.cz.